Když se sejde přes 30 bláznů do energy drinků, nemůže z toho vzniknout nic jiného, než bordel =D I tak by se dala ve zkratce popsat sobotní akce s názvem ED Tour – Praha. Další zastávka srazů pod názvem ED Tour byla také tou největší. Sešel se na ní téměř celý admin tým Energetických nápojů a hromada sběratelů ze všech koutů ČR. „Zahraniční“ návštěvník David „Dave“ Grňo mi usnadnil psaní a přinesl pěkný a HEROický videoreport:

K tomu bordelu v rohu parčíku a bouchání petard se samozřejmě hlásí jen ti, co nemají občanku. Jake, Tin-Man a Lizard se zcela objektivně tohoto počínání distancují =D Jak můžete vidět na videu, hukot začal už přímo na hlavním nádraží, kde byl vykoupen překupnický kufr Jakeovo Octávky ještě dřív, než sraz oficiálně začal. Na Václaváku u koně se to sešlo oficiálně, cenzura si dal lajnu z Blue Magicu a přišel o kreditku s celou stovkou. Pokud mezi Václavákem a Candy Storem potkáváte na modro posmrkané kapesníčky, tak jsou od Tomsaka =D

Při následném plánovaném náběhu do Candy Storu prokázal Lizard, ač z druhé strany ČR, skvělou orientaci a dovedl celý průvod bezchybně až na místo (kde parkoval a odkud ho předtím na Václavák dovedl Jake ). Candy na takový nával moc připravené nebylo, žádné tvrdé boje o poslední zbytky se ale bohužel neodehrály. Poté došlo k vykoupení mých posledních zbytků a šlo se do parčíku, kde se teprve rozjela pořádná burza.

Výměny, nákupy, prodeje, krádeže, srandičky i rozdávání sponzorských darů, za které ještě jednou moc děkujeme Big Shocku, Blue Magicu a Modré svini. Vše se rozdalo (čti „rychle rozkradlo“) a vypilo. Tedy až na pár nálepek, jenž pak získaly využití po rozpuštění srazu, kdy se kluci rozhodli ukecat holky k objetí za nálepku. Bylo to prostě fajn, všichni si odvezli hromadu nových i dlouho sháněných plechovek, pokecalo se a došlo na ochutnání Monsteru Mixxd od Lizarda. Tak zas příště! Anebo 3. ledna v Bratislavě a 25. v Hradci Králové ;)

V zásobě všech možných reportů ze společné akce, při které vyrazila parta sběratelů a bláznů do energy drinků na návštěvu maďarské továrny na Hell, nám zbývá ještě něco. Někde máme videa, ale k těm se asi ani po roce pořádně nedokopeme. Jake má ovšem v poznámkách několik střípků, které se sice netýkají jen energiťáků, přesto stojí za to. A jelikož je vánoční novinkové sucho, tak se je rozhodl vytáhnout ze svého tajného šuplíku.

Cesta to tenkrát byla dlouhá, ve čtvrtek brzy ráno vyrážel Jake se svým vozem a posádkou Kali, Brácha a Tom do Brna, kde se již pomalu formovala posádka Primeryho vozu s Hanisem, Davem a Kefou. Na dálnici pak Jake ujížděl i když nechtěl a tak přešel na ofenzivní jízdu v podobě „Tak jeď Primery, jeď“. Jenže když už se Ota konečně dostal na úroveň, Jake lehce pošolíchal plyn a byl zase v čudu. Opakovalo se to několikrát, natáčelo se, ukazovaly se petky Fakeera i praví fakáči, až si Primery na zastávce v Maďarsku postěžoval, že mu od mého vozu letící kamínek udělal nepěknou hvězdu na předním okně. Primery, jak to vůbec tenkrát dopadlo? 

To už jsme byli skoro v Budapešti, kde Jake donutil druhé vozidlo porušit pár předpisů kvůli tomu, že ke krámu nevedla žádná přímá odbočka a nakonec stejně zaparkoval o parkoviště vedle. U další zastávky jsme se vydali na procházku po místních malých obchůdcích, kde člověk sežene hromady jinak nesehnatelných plechovek. A zažívaly se nechutné krádeže přímo před očima! Když totiž byl k dispozici jen jediný kus, který neměl skoro nikdo z nás, tak se to rvalo. Do toho navíc začal David neustále prudit s tím, že má hlad. My zase, že není čas, ať si koupí něco do ruky. Když si konečně něco koupil, už jsme byli zpátky v obchoďáku a zasedli k mekáči, což ho samozřejmě dokázalo jen ještě víc vytočit. A naše záda řvaly, že už ty těžký baťohy neponesou.

Na střeše Árkád

To už bylo po všech nákupech v Bratislavě + Budapešti a spolu se sponzoringem od Fakeera a MTN Dew seděly obě auta doslova „na prdeli“, když jsme chtěli vyjet z podzemního parkoviště a … prostě to nešlo! Ty šipky byly prostě nakreslený v maďarštině a tak jsme objeli celý parkoviště dokola asi 3× Ještě jedno OC, vyjíždíme na střechu a Jake hlásí „Aha, Árkád, vypadá to tu jak v Praze – Arkády Pankrác“ načež Kali reaguje slovy „Proč mám pocit, že už jsem tu někdy byl?“. Mlátíme se smíchy. Jenže to už začíná být docela pozdě a do Košic ještě cesta daleká. Míjíme Hell továrnu, kam zítra zavítáme a u hranic volá slovenské číslo. Z Hellu si ověřují, jestli vůbec dorazíme na penzion. Je docela pozdě a čekají nás s večeří. Jake se těší na pivko… Nefiltrovaný!

Vše se stíhá, ale už je docela pozdě. Penzion je plný skoro jen nás a tak se srážíme na největším pokoji, kde kluci v minibaru právě objevili RB Soundclash a řvou radostí. Jdeme testovat Monster Muscly, v té době nový artikl, který má v ČR jen Tom a chce se o něj podělit. Natáčíme na kameru, ale „chutí“ Musclů jsme tak zaskočeni, že z recenze prostě nic není. I ty tři malý panáky tří různých Muscle stačily k tomu, že se Jake okamžitě zvedl a maže na půl hoďky na záchod. Pro něj to jediné, k čemu jsou Muscly dobré. Pokec, výměny, dorovnání dluhů, jdeme spát. Ráno nás čeká brzká snídaně, návštěva Hellu a pak dlouhá cesta domů.

Holky v továrně zrovna nebyly :(

Únava a představa dalších dlouhých hodin za volantem jakoby nefungovala na řidiče. Jake s Primerym na stejném pokoji prostě ne a ne usnout a tak si povídají do dlouhých nočních hodin. No spíš ranních a jestli jsme nakonec spali necelé 3 hoďky, tak přeháníme. Ostatní hezky dorůžova a my celý den usínáme. Exkurze je za námi (reportáže najdete tady a taky tady) a hurá domů. Auta přetížená ještě víc a Slovensko nám začíná vysvětlovat obsah svojí hymny. Ano, nad tatrou se blýská, díky provazům vody zas občas není vidět silnice pod koly vozů. Doma jsme pozdě, Brno po 9, Praha v 11, Toma ještě vezou rodiče k Liberci. Dva dny v zátahu kvůli chvilce v nejmodernější továrně na energy drinky stály prostě za to. Hellu za tuto možnost, i ubytování, ještě jednou děkujeme a jim, i všem ostatním, přejeme šťastné, veselé, klidné a energetické Vánoce!

Hell Energy Trip trval sice jen dva dni, ale vydá na celou řadu článků a informací. V první části jsem popsal především samotný postup výroby, moderní stroje a postupy v celé továrně. Dnes je řada na zajímavostech a dalších informacích, jenž nám Tomas Grosch prozradil ještě v zasedačce, kde jsme ho úpěnlivě poslouchali s Hellem v ruce. Prozradil toho tolik, že jsem musel dobrou půlku zapomenout. Přesto to stojí za to!

Náš odvoz

Jak už bylo řečeno, značka Hell se v roce 2006 oprostila od různých produktů a zaměřila se na energiťáky. Počáteční klasickou příchuť rozšířil z počátku jen sugarfree. Zlomem byl předloňský limitovaný Red Grape, jehož první série 800 000 kusů zmizela do obchodů za pouhé 2 dny. O úspěchu bylo jasno opravdu rychle, proto téměř okamžitě dorazila Unlimited Edition, jenž otevřela dveře Applu, iceCoolu a letošní dvojici Summer Cool! Nebýt tehdejšího úspěchu, měli bychom ve sbírkách rozhodně méně nádherných plechovek od Hellu.

Úplně nový drink (na zakázku)

Dalším tématem byly energiťáky bez cukru. To je totiž opravdu jen nesmyslné spojení, energii prostě dodává cukr a když tam není… Možná jste si toho ani nevšimli, ale na Hellu Sugarfree nikde nenaleznete nápis „Energy Drink“. Stejně se chová i konkurence, vždy je to buď sugarfree, dnes oblíbené spojení něčeho Zero, stimulation drink a další variace. Některé menší značky ovšem stále používají zavádějící označení energy drink.

Bez podpisu ani ránu

Zajímavé bylo i téma o škodlivosti. Co je v energiťácích? Voda špatná není, vitamíny také ne, taurin lidské tělo využívá pro vývoj, ochranu jater, tvorbu žluči + patří mezi 20 aminokyselin potřebných / vhodných pro lidskou výživu, guaranu pijí indiáni napříč historií dokonce jako lék. Kofein? Tak to je pak škodlivá i káva. A to minimální množství dalších látek? Přestaňte pít a jíst, protože něco najdete všude. Moje slova, jen potvrzené v Hellu…

Módní přehlídka

Kofein je pak na vlastní kapitolu. O existujícím limitu 32mg na 100ml vi asi každý, v Maďarsku ale přišli s „poplatky“ za obsah vyšší než 10mg/100ml. Nakonec to padlo, toto množství má i Coca-Cola a jít proti ní tak nějak nešlo. Zkoušely se další variace a právě díky těmto situacím existuje Hell New Generation s obsahem náhražky v podobě výtažku z Yerba Maté. Možnosti zkoušeli i další výrobci, no dnes už je ticho po pěšině.

Moderní továrna

Na přetřesu bylo také označení používané v Asii. Objevují se nápisy jako „Product of Europe“, na ruském 500ml Hellu, který se dá zakoupit i v ČR, zase „Premium“. Zákazníci na těchto trzích považují produkty z Evropy za prémiové, ale obsah je pořád stejný. To neplatí u výjímečného Hellu NitroX pro Kazachstán, kde prý mají odlišné chutě. Tak odlišné, až jsme nedostali možnost jej ochutnat. Prý by nám nechutnal, tak snad časem… 

Novinka exkluzivně

A to by bylo jen ze samotné exkurze v Hell Energy Plant asi tak vše, minimálně vše, na co si aktuálně vzpomínám. Z celého Hell Energy Tripu se ovšem dočkáte ještě několika článků. Máme totiž celou řadu zajímavých energy drinků na recenze, čekáme na zpracování videorecenze trojice Monster Muscle a určitě se dočkáte i článku o zážitcích z cesty přes Slovensko a Maďarsko s celou partou od energíťáků. Stay Tuned!

Hell není jen jedním z nejúspěšnějších energy drinků na světě, za vším stojí nejen zajímavá historie, ale také jedná z nejmodernějších továren na celém světě. Možnost výletu do maďarského Szikszó, kde Hell Energy Plant stojí, se nedala odmítnout. Vydali jsme se na dvoudenní trip, ze kterého se dočkáte ještě zvláštního článku, a dočkali se luxusní exkurze na kterou nás odvezli silným BMW 740d a velkým Mercedes-Benz Viano.

Logo u jedné ze studní

Továrnou nás provedl Tomas Grosch – spoluzakladatel Hellu, ředitel pro rozvoj a strategii mluvící plynně slovensky. Ihned po příjezdu jsme se posadili v zasedačce a vyposlechli si celou řadu informací, které je lepší říkat v tichu, než přímo v provozu. Dozvěděli jsme se leccos o historii společnosti. Největší zajímavost? Hell začínal s cukrovinkami a různými produkty až přišel nápad na energy drink. Ten předčil ostatní produkty tak rychle, že už nemělo smysl prodávat cokoli jiného. Přešlo se čistě k energetickým nápojům. Psal se rok 2006…

Náš průvodce, Tomas Grosch

Za 7 let se Hell dostal na trh ve 28 zemích, lídrem je v Maďarsku, Slovensku, Rumunsku a Kazachstánu, pro který dokonce vyrábí speciální Hell NitroX. Dříve se Hell stáčel na objednávku ve světě, krom jiného i v ČR. Hell si však stojí za naprostou kvalitou, vše chce mít pod kontrolou a ve správnou minutu. Nejen proto si postavili moderní továrnu v Szikszó, kde se aktuálně stáčí Hell pro všechny trhy a i něco na zakázku. Problém to není, spíše naopak. Plechovková linka značky Krones totiž dokáže stočit neuvěřitelný 1 milión plechovek denně!

Právě stačejí pro Kazachstán

Hned vedle se právě připravuje linka na PET lahve. Nás ale zajímal pohled na plechovkou linku v plném provozu. K té jsme došli už v pláštích, čepicích a návlecích na botách. Ve výrobní hale je opravdu teplo, na linku je tu ovšem jediný pracovník doplňující vršky plechovek a zatím rozlepená plata. Zbytek už jede automaticky, od odebírání prázdných plechovek z palety ve skladu „transformerem“ až po zabalení palety fólií a její automatický odvoz do logistického skladu. Mezitím jsou v akci v podstatě jen stroje, jenž nechybují ani při velké rychlosti.

Ukázka plechovek a víček

Suroviny na výrobu se samozřejmě dovážejí, základem skvělého nápoje je i kvalitní zdroj vody. Tu si Hell čerpá z pětice vlastních 300 metrů hlubokých studní. Je opravdu skvělá, vlastně až moc, jelikož je to voda minerální a ta se do energiťáků nehodí. Prochází tedy demineralizací a potrubím spěchá na linku, kde je smíchána s předpřipraveným sirupem. Potrubí je mimochodem čištěno nejen mezi stáčením jiných příchutí, ale s různou důkladností v pravidelných intervalech „úpratovačkou“, tedy strojem, kterému se říká uklízečka 

Prázdne plechy, i Summer Cool.

Samotné stáčení probíhá neuvěřitelně rychle. Prázdné plechovky, i když několikrát zkontrolované a vymyté z plechovkárny, projdou dalším vymytím, projedou rentgenem a celou řadou dalších kontrol před i po naplnění. V samotném plnícím stroji, jenž jsme nazvali „rotačák“, stráví snad ani né sekundu a okamžitě poté jsou ještě rychleji neprodyšně uzavřeny. Poté si to přes kontroly zamíří do pasterizátoru, jenž během 12 minut díky teplotě minimálně 72°C zničí nežádoucí bakterie. Pasterizací vzniká spotřební lhůta, bez ní by to bylo jen pár dnů.

Automatizovaný logistický sklad

Po pasterizaci si to plechovky zamíří do baličky, jenž má dvě větve – buď na klasická plata o 24ks nebo vedle na 4 / 6 packy. Hotová balení okamžitě míří na paletu, kterou ihned po dokončení zabalí další robot fólií. Další automatizovaný stroj odveze paletu spojovací chodbou do zcela automatizovaného logistického skladu, kde si ji převezme ještěrka bez řidiče jezdící podle čipů v zemi. Mezery mezi regály tak můžou být na milimetry, mistr v ježdění s ještěrkou by měl pot na čele. I přípravy na rampu dělá robot sám, až samotné naložení je na lidech.

Kontrola kvality

Doufáte, že to už je konečně všechno? Není. Boilery vyprodukují pro pasterizátor tolik páry, že by dokázaly zásobovat teplem 6 tisícové město. Laborantka zase co půl hodinu rozstříhne plechovku a zkontroluje spoj, správnost složení, obsah CO2 i množství bakterií nebo dojde „vhodit“ do plechovky ponorku sledující teploty v pasterizátoru. Je toho ještě hodně a Tomas Grosch nám navíc pověděl tolik dalších zajímavostí, že to vydá na druhý článek, ve kterém uvidíte i naše další vlastní materiály a dozvíte se řadu informací 

A na závěr ještě již dříve zveřejněné video, které vám poodhalí detaily, jenž jsme mohli pozapomenout ;)

Zhruba 1600km za volantem, hodin raději ani nepočítaje, 8 lidí, 4 země, 2 dny, 1 exkurze a hromada navštívených obchodů. Tak přesně to čeká nejen mě již 2–3. května! Řeč je o dosud nepředstaveném a jen občas lehce zmiňovaném Hell Energy Tripu. Řeč je o výletu do Maďarského Szikszó, kde sídli snad největší továrna na energiťáky v Evropě. Exkurze v Hellu je naplánována na pátek, mezitím stihneme ještě mnohem víc.

Logo u továrny

Členi „expedice“: šéfredaktor Jake, redaktor Tom, Primery, Kefas, Hanis, Dave, výborný zásobovač drinků ze zahraničí Kali a ještě navíc „brácha“. Všechny je můžete znát z webu, blogů a facebook stránek spojených s energy drinky. Vyrážíme ve čtvrtek brzy ráno, přes Slovensko a procházku skrze různé Budapeštské obchody dorazíme zpět do slovenských Košic, kde přenocujeme a ráno nás Hell odveze do továrny v Szikszó.

Nádherná recepce

Při expedici uvidíme kompletní postup výroby, od prázdné plechovky přivezené z „plechovkárny“ skrze vymývání, plnění, uzavírání, pasterizaci až po balení a podívat bychom se měli i na testování a ověřování kvality. Po návštěvě návrat do Košic a hurá domů, ještě přes pár obchodů v Rakousku. Tak abychom mimo exkurze získali co nejvíce nových energy drinků, vyměnili pár plechů a propagačních materiálů a taky se potkali osobně.

Takové přivítání nás bohužel nečeká

Vezeme sebou foťáky a kamery, své si tedy z tripu užijete i vy. Jak v Hellu tak po cestě budeme natáčet, chystáme společné recenze na pár drinků, včetně úplně nové trojice Monster Muscle! Prostě a jednoduše se máte na co těšit. Jedinou nevýhodou je, že budeme pryč všici a tak bude na FB klid, ale na stránky vám nějaké pěkné články předepíši. A navíc už teď můžu slíbit, že minimálně jeden z těch článků bude stát za to!

Stejně jako před rokem, i letos jsem se v rámci oslav MDED rozhodl vydat do zahraničí na EnergyTrip. Loňské premiérové lovení dopadlo více než dobře, Kudly měl opět čas a chuť poslouchat moje kecy a tak nic nebránilo druhému ročníku. Při plánování bylo bohužel jasné, že se loňské plány na výrazně větší výlet rozplynou ve snech, jelikož není čas ani peníze. Jedna země nám je ovšem málo, proto k Německu přibudlo Polsko.

1/3 ED v německém Kaufu

A právě Polsko je tím důvodem, proč jsme na rozdíl od loňského ročníku nevyrazili přímo v den oslav MDED, nýbrž o den dříve. Poláci totiž 15. srpna slaví svátek a volno z práce mají přímo nařízeno zákonem. Zjistili jsme to jen pár dní před odjezdem, v době kdy byly nahlášeny jednodenní dovolené. Naštěstí se vše podařilo překopat a my mohli vyrazit. Cílem byl mimo pár menších zastávek Zhořelec ležící ideálně na hranicích obou států.

RR Orange co je i česky…

Přípravy zabraly možná více hodin, než samotný trip. Bylo potřeba zjistit, kde jsou jaké krámy nejlépe přímo ve Zhořelci, nejhůře co nejvíce po cestě. Až mě překvapilo, kolik velkých obchodů se v takto velkém městě nachází. Může za to fakt, že zde neexistují večerky apod. Ty už by se dnes ani nechytily, pořádné krámy jsou na každém kroku. Vše narvat do GPSky, pro jistotu i na tištěnou mapku, a Jake může vyrazit od Prahy pro Kudlyho.

Nejlepší v Polsku

Cesta do Teplic brzy ráno byla v pohodě a čas získaný proti plánu byl využit pro návštěvu nádražních WC. Bál jsem se jich hodně, naštěstí je mají zrekonstruované a těch 10Kč jsem ještě rád zaplatil To už stojí Kudly na perónu a netrpělivě vyčkává, oči mu září a je vidět, že s láskou a napětím vyhlíží nové plechy. Razíme k prvnímu krámu, ještě je to hodina cesty, ale Kudly pořád básní o tom, které plechy prostě musí sehnat.

DEMON Bitches

Návštěva prvního obchodu v Německu rozzářila oba štěstím. Kudly sbírá jen půlitry, přesto si odnáší velký Effect, Rhinos a další. Stejně tak já, jen k tomu přidávám i menší Rhinosy a další drinky. Ale to už míříme přímo do Zhořelce, jenž je pro nás dnes rájem. Vedle klasických obchodů nezapomínáme také na TEDI a KIK, já mám skoro vše až na 355ml KOKS, Kudly bere NRGY a nezapomíná na z čech známý půllitr Actionu.

Tak sem už nikdy!

Pár dalších obchodů procházíme pěšky, nechceme totiž trápit dieselový motor našeho povozu krátkými pojezdy. Loni nám na podobné kousky pršelo, letos bylo prozměnu vedro a nakonec jsme se dokázali i ztratit. Při návštěvě 4 Getrankemarktu si ověřujeme, že přímo na nápoje specializované obchody nejsou dobrým zdrojem ED. Zato v Kauflandu stojíme s otevřenou hubou a já beru i pro mě cenný Effect German Supporters Edition.

Jakovo úlovky

Německé uspokojení završujeme výbornou svačinkou a razíme do Polska. Díky 3 různým objíždkám jen tušíme správnou cestu, nakonec ten jediný most trefíme a hledáme obchody. Cílem jsou mj. také fotbalové edice na něž však máme smůlu a ten jediný nalezený nám neprodali. Máme totiž jen eura a kreditku, jenže v trafice buď zloty, nebo karta při nákupu nad 20zl. Tak si ho teda nechte, no… Problém byl ještě v jednom obchodě, kde přímo na dveřích mají informace o akceptování Eura, jenže pokladní nás s nima posílá někam. Mínus jeden plech no…

Kudlyho úlovky

Ve větších obchodech, kde mají také více drinků, už je vše ok. Buď mají vypsaný kurz na euro, nebo berou kreditku, super. Zloty jsme prostě brát nechtěli, když nevíme kolik utratíme. Oproti německému Kauflandu byl ten polský zklamáním. V ostatních postupně nabírám nové Blacky s Tysonem, Rockstar Orange co má i české popisky, Demony, limitovanýho Burna a hromadu dalších. Kudly však krvácí, půlitry tu téměř nevedou.

Povoz s lednicí

Opět potěšeni úspěchem razíme také kousek od hranic. Přecijen jsem konečně navštívil také poslední sousedící stát, tak nemůžu hned vypadnout. Odměnou mi je lidlácký SITI Mojito a Power On. Vynecháváme polskou verzi Žabky, kde mají mít Level Up a před hranicemi bereme útokem Tesco, kde bereme egoo a poslední zloté (vrátili je Kudlymu na eura v jednom obchodě) utrácíme za brambůrky. Další podivné objíždky a konečně jsme v ČR.

Kudlyho převlečení…cože, BigShock!?

Při cestě zpět hledáme místo na focení a počítání. Až v době velké dehydratace bereme stín u benzínky. Postupně taháme plechy, Kudly ještě dostává nějaké ty redakční přebytky od Jakea a z ledničky vyndaváme Rockstar Orange na tradiční přípitek určený nejen tripu, ale také samotnému MDED. Přesně na čas jsme pak v Teplicích, kde Kudly stěží odtáhne baťoh a tašku na vlak. Jake musí ještě ku Praze, ale to neva, zažil totiž další skvělej trip plnej srandy, nadšení, hromady plechů a vlastně všeho, co k takovému EnergyTripu patří.

Drž to tak ať je vidět… Cože?

Jak bylo řečeno loni, tak se také stalo. Dva sběratelé, co se předtím neznali, mají už teď jasno – příští rok se prostě jede zas. Nebudou si nic slibovat, ale doufají v několikadenní výlet. Pokud se podaří, nebudou se plánovat žádné krámy, jen přibližná trasa přes státy, které chtějí navštívit. Když uvidí obchod, tak prostě zastaví. To bude teprve ta pravá zábava! Letos nás i s dopravou vyšel plech cca. na 50kč. Příště to bude určitě víc 

Včera, 15. srpna, slavil snad každý sběratel či pijan energiťáků 1. Mezinárodní Den Energy Drinků. Leckdo si jen připil s plechovkou v ruce, jiní otevřeli nějaký ten vzácnější kus a někomu nestačilo ani jedno z toho. Jake s Kudlym uskutečnili delší dobu plánovaný trip za hranice. Dlouho vymýšlený plán cesty do Drážďan se v poslední dny změnil na cestu k Drážďanům…

Touhle krasavicí se jelo

Heidenau a Pirna totiž podle všeho slibovaly stejné obchody jako samotné centrum Drážďan, kde se ale musí platit za parkoviště popřípadě za dopravu vlakem. Cesta začala v 7 ráno kdesi u Prahy. Jake vytáhl Octavii Combi 1.9 TDi, tedy vůz, jenž má dostatek místa na plechovky a zároveň nás odveze za hubičku. I přes menší zácpu v Praze vychází příjezd na Teplické nádraží na minutky. Tady si přisedá Kudly. Jake ho osobně ještě nezná, snad nepříjde o auto :D

Tohle dostal Jake od Kudlyho…

Po menší zastávce pokračuje cesta přes hranice. Na Německé straně po pár metrech končí rychlostní limit a Jake šlape na plyn – „Konečně uvidíme, co ta kára dokáže“, říka si. 215km/h a vytočený motor říká dost Plánovaný sjezd číslo 6 se blíží. No dopr… sjezd je uzavřený, musíme jet dál a ani netušíme, kde je další možnost opuštění dálnice. Naštěstí se objevíme „jen“ na druhé straně Heidenau, na půl cesty do Drážďan.

A tohle Kudly od Jakea

První krám a velké očekávání je tady. Jake nabíjí peněženku eury a jde se do obchodu. Hledání oddělení nápojů netrvá dlouho, o to větší je zklamání z toho co vidíme. Byl to náš největší nákup dne, přesto nás moc neoslovil. Jake raději odešel na záchod, aby Kudly neviděl, že se mu z toho chce brečet:) No co, pokračujeme dál.

Kufr Octavie Combi by evidentně vydržel 20× větší nákupy…

V následujících hodinách projíždíme několik dalších krámků ve městech Heidenau a Pirna. Původní záměr spojit výlet i s Geocachingem je překažen deštěm. O pár drinků kluci málem přišli, když nechápali německý nápis na zavřeném obchodě. Možná to znamenalo „příjdu hned“, ale kdo ví. Po pár hodinách máme projité všechny krámy dle původního plánu i nějaký navíc. Jestli jsou kluci zklamaní? Ano! Nemají pár očekávaných kousků a do zálohy přichází plán B!

Novinky do sbírky Jake Energy Drinks

Shellka v Drážďanech je místo poslední záchrany. Jake před pár dny z legrace na FB zveřejnil tento odkaz na Google mapy se slovy „Sakra tak na tuhle Shellku v Drazdanech asi nepojedem, stojej tam fizlove :-/ “. Výbuch smíchu nastává ve chvili, kdy dvojice sběratelů přijíždí na místo činu: „Ty vole, voni tu ti fízlové fakt stojej!“, komentuje Jake policejní dodávku, která byla jako první na semáforech v místech, kde byl před pár lety vyfocen jiný policejní vůz. Náhoda jak hovado:)

Novinky do Kudlyho sbírky (sbírá jen 500ml + vše od Monster a Rockstar)

Red Bull Red, který by měl být k dostání na každé Shellce na ně nakonec nečekal, ale Rockstar Cola ve staré celočerné verzi jejich zklamání trochu vynahradila. Stejně je to konec, jede se domu. Naštěstí byl zvolen návrat přes Cínovec! V posledním městě před hranicema se objevuje OMW a v něm poslední kus limitované edice drinků Schwarze dose ve zlaté plechovce a Tunnelu s reklamou na film Green Hornet. Jakovo zklamání se během pár minut obrátilo k lepšímu.

Jakovo přebytky…nějak to nevychytal a bude muset měnit…

Další cesta vede přes Cínovec. Pár kilometrů za hranicemi, konečně zase na českém území, přichází zastávka na Agipu, občerstvení, počítání, focení a „sváteční“ přípitek černým Relentlessem. Jake si ještě zašel do místního shopu pro Khaos v české plechovce a může se pokračovat domů. Kudly vysedá v Teplicích pár minut před odjezdem jeho vlaku a Jake pádí ku Praze. 1.EnergyTrip je celkem úspěšně u konce. Sice se nám nepodařilo sehnat nové RR Cola a Apple + RedBull Red Ed., ale ok, seženou se jinde.

Zlatá limitka Schwarze Dose a jeho dva bratři

A k čemu to všechno vlastně bylo? Dva sběratelé ukončili nekonečné výměny přes poštu. Jake tvrdí: „Kudly je v pohodě a byla sranda“. Kudly se svého komentáře raději zdržel, tak to snad vidí podobně Tedy aspoň doufám, protože na příští rok mají v plánu společný 1. EuroEnergyTrip, který by rozhodně neměl být jen o 400km, ale o několika tisících kilometrech po půlce evropy a plném kufru plechovek! Tak ahoj za rok!